Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Modrá rozsedlina

13. 2. 2012

Každý šutrák, má své oblíbené lokality. Může to být k vůli krásným šutrům, které se tam nacházejí, zajímavé hornické historii či krásné přírodě kolem. Když se všechno sejde dohromady je to opravdu požitek. Potom, co lokalitu poprvé navštíví začne srovnávat své nálezy s nálezy jiných sběratelů, například ze starých sběrů. Jeho touha je neúprosná, najde pěkný kámen, ale ví že štěstí mů může přihrát pod kladivo a majzl i lepší nález. Proto jezdí, jezdí a stále doufá. Některé lokality mají i své "legendy". Většinou se týkají úžasných nálezů velkých rozměrů či výborné kvality. Některé legendy jsou opravdu jen mýty, ale některé mohou být pravdivé. Stejně tak jako modrá rozsedlina ve štole Mír, v Borovci. Je to mýtus nebo pravda?

V době, kdy většina sběratelů své nejlepší nálezy tají se dá těžko tato myšlenka posoudit. Jediná možnost je zkusit pátrat po této legendě v praxi - přímo v terénu. Stejně tak to udělal on. Mladý šutrák, kterému se vždy rozzářily oči už jen při cestě na samotnou lokalitu. Užíval si ten klid, tu volnost. Cestou měla jeho fantazie dost času, aby si vytvořila pestrou představu o tom, jak samotná lokalita v době své činnosti vypadala a jaké poklady vydávala.

Byla to další akce, která se od předešlých ničím nelišila. Opět stanul před štolou Mír a s pokorou jí přivítal slovy: " Zdař Bůh! " Nasadil si svítilnu pevně na hlavu a s vynaložením trochy sil otevřel dvěře od ústí. Skřípavý zvuk ho jakoby vítal opět v jiném světě. Ve světě, kde se tak trochu zastavil čas, kde má všechno podlouhlý, leč pravidelný řád. Jde jistým krokem až k rozrážce číslo osm. Zahne doleva a již se nachází v oné "modré rozsedlině". Než se dá do práce rozhlíží se, jak se flek od minulé akce změnil. Činnost sběratelů zde již není tak velká jak v minulosti. Opět se zamýšlí a jeho fantazie před ním vykresluje do vyrubaných míst bájné polohy vystlané jedovatě modrým azuritem s perleťovým leskem. To už se ovšem pouští do práce. Do velmi tvrdé práce. Místa je zde velmi málo, i ostrý majzlík se né a né zakousnout do pevné stěny s vysokým obsahem rudy. Je zajímavé, jak čas v podzemí rychle utíká. Bez přestávky pracuje několik hodin, vyslédky nevalné. Dáva si pauzu a zhasíná svou svítilnu. Vytáhne z kapsy zápalky a škrtne sirkou. Oproti svítilně malé a slaboučké světlo, ale přesně v takových podmínkách kutali horníci staletí před ním. Na chvíli se opět zamýšlí, ale netrvá to dlouho. Je odpočatý a to je čas pokračovat dál v práci. Přemýšlí, kam zarazit majzlík. Instinkt mu nenásilně vryl do mysli jedno místečko. Přikládá majzlík a kladivem se snaží o co největší rány. Povedlo se. Majzl se zakousl do stěny a jde čím dál hlouběji. Vypadá to, že vyrube celkem velky kus a tím pádem jsou i šance na nález větší. Opravdu, stěna praská a on pomalu snižuje razanci úderů a chystá se vzorek vyloupnout. Ale najednou se zarazí! V mezeře pod vzorkem se ukazuje modrý flek! Čím více místo odkrývá, tím víc se modrý flek rozšiřuje. Uleví si od plic: " kurva, proč ten modrák je ve stěně a né na mém vzorku! " Omyl! I na vzorku, který vyloupl se ukazuje modrá žilka! Nález dne, možná jeden z nejlepších, co tu kdy našel. Radostí je celý bez sebe a na krásný azurit se nemůže vynadívat! Ovšem při pohledu na zbytek polohy ve stěně, která asi pokračuje dál ho vzrušení opouští a jeho mozek začíná přemýšlet nad tím, jak nejlépe místečko vydobýt. Zkouší udělat pod polohou "schod" tak, aby si mohl všechno připravit a případnému vzorku neublížit. Zkouší, zkouší ... moc v to nevěří. Přikládá znovu mazl a rány začínají nanovo. Po chvíli hornina povoluje a jemu zůstává v ruce poměrně velká vzorek. Lépe to snad ani odbýt nešlo. Přemýšlí: "otočím ho a uvidím, snad tam něco bude!" Otočí ho a to co následuje se nedá ani popsat! Uááá, kurva, no doprdele!!! To je prase!! V ruce drží svůj nekrásnější azurit, který opravdu vypadá jako pozůstatek z dob modré rozsedliny! Z místečka vyrubal ještě jeden, stejně krásný. Nadšení nezná mezí! Ve štole se nyní ozývá hlasitě místo úderů kladiva tlučení jeho srdce. Opatrně balí vzorky do novin, děkuje lokalitě za nálezy a se slovy na rozloučenou:"tak zase příště" odchází pomalu k východu...

Po této akci sice nepřišel k odpovědi na otázku zda modrá rozsedlina existovala či ne, ale ví, že minimálně pro dnešní den se stala modrá rozsedlina skutečností.

 

 

 

azuritecek-2.jpg

  Azurit - Borovec, štola Mír ... vzorek 110*50mm

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Velice vydařenej textík

(Bambíno, 20. 8. 2013 11:47)

máš spisovatelský talent, minimálně tuhle povídku jsem přečetl na jeden nádech. A přitom jsem zavspomínal na své vlastní návštěvy téhle kouzelné lokality. Paráda. Hodně zdaru do dalších let