Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Zlatá výprava

24. 12. 2012

 Chumravý konec roku, říjnový pátek. Už se stmívalo. Většina lidí byla doma a užívala si pohody nadcházejícího víkendu. Oni ne. Jejich přípravy vrcholily. Chystání vercajku a svítilen. Směle se vydávajíc na cestu, kterou si nemohli naplánovat. S příchodem noci soukali se malým otvorem, kterým profukoval studený vítr. Šli s jasným cílem, ovšem s nejistým výsledkem.

Za ústím štoly vody po kotníky, o kus dále hráz, za ní vody po pás. Ze stěn stékají pramínky vody. Do oblečení se vsakují kapky snášející se ze stropů. O kus dále je cesta už lepší. Voda pomalu mizí a oni scházejí šroubovitou chodbou stále níže. Nikdo moc nemluví, každý si nese v hlavě svoji myšlenku a své představy. Po delší době je zde přechod. Teprve teď jsou v oné zlaté štole. Po pravé straně míjejí betonovou komoru. Už zde někdo byl, ale kdy? Jdou dál, žaludky se jim pomalu svírají. Jsou již daleko. Gumáky jsou opět využité a omývají se při každém kroku. Nad vodou se snáší jemná mlha. Je zde vlhko jako po letním dešti. Jsou u poslední překážky. Černá díra vede k vytouženému cíli. Situace se ovšem rychle mění. Vody přibývá. Jsou to již plynulé pásy, které jim cestu nezlehčují. 

Stěny pokryté načervenalým blátem. Byla tu voda, nyní je všechno jinak. Jdou dál místy, kde se zastavil čas. Překračujíc obrovské balvany, jako by tu byly odjakživa. Vodní hladina kolísá. Postava se ztrácí do půl těla. Po chvíli celá vystoupí. Jsou na místě. Vytahují kladiva a majzly. Chodbou se ozývají tlumené rány. Nic, nic ... tady taky nic. Hlavami se všem ženou různé myšlenky. Zůstávají klidní a jdou o kus dál. Do vrstvy bláta jeden z nich přikládá majzl. Druhá ruka spouští kladivo. Buch, buch, buch ... tři rány a kousek skály odpadl. Nic. Pokračuje dál. Za chvíli vyrubal malý zub. Probírá se hromádkou kamení. Zvedá nevelký vzorek na kterém se něco třpytí. Je to zlato? Ano, je! Všichni zhluboka oddechují a hrnou se k onu místu. Zlatý plíšek veliký sotva pár milimetrů. Na hnedém limonitu ovšem tvoří krásný kontrast. Začíná tvrdá práce. Tři postavy, tři stíny při tvdré dřině. Začínají se objevovat další vzorky. Zlatinek je víc a někdy jsou i větší. Vyskytují se spolu s hnědým limonitem nebo na vzorcích s pyritem, křemenem a chalkozinem. Je to úžasné. Kutají v místech, kde nikdo nebyl více jak 15 let. Voda a naplavené bahno zde dokonale zahladili všechny stopy po historickém dobývání. Po pár hodinách začali balit vzorky. Bylo jich dost. Pobírajíc své batožiny vydávají se na zpáteční cestu...

Čas plynul rychle dál. Ze svátečního místa se pomalu stávalo místo poutní. Další a další odvážlivci se zde střídali jako na běžícím pásu. Chtěl tomu asi osud a ono místo se stalo zanedlouho opět nepřístupným. Vzpomínky ovšem zůstanou. Byli tři, co měli sen a ten se jim vyplnil.

dsc_3405.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

bejvávalo

(Čutal, 10. 1. 2013 21:17)

Zlato všude kam se človek podíval a ty centimetrový zlatinky co jsem odtud vyčutal paráda:-)