Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Rožná - Hradisko

13. 10. 2011

Tato světoznámá lokalita na které se vystřídali už generace sběratelů je stále lokalitou vděčnou, ikdyž se za posledních pár let dost změnila hlavně co se týče nových četných výkopů.

Já zde byl poprvé v roce 2008 a měl veliké štěstí, protože jsem přijel zrovna v dobu, kdy tu probíhala otvírka! Na vlakovém nádraží jsem se zapovídal se starším pánem a vyzvídal, kde lokalita leží. Nakonec jsme na lokalitu šli s polu. Kdo toto místo zná tak ví, že poslední stovky metrů k lokalitě vedou do strmého kopce a já obdivoval staršího pána, jak si s výšlapem poradil. Nahoře byla "banda" mladých šutráků, kteří byli zalezlí v odkrytém výkopu, kolem nich se povalovali stovky lepidolitů různých barev. Připadal jsem si jako v pohádce! Tito mladí chlapíci ńajednou začli volat:,,pane profesore, pane profesore, dobrý den!" a já v tu chvíli zjistil, že můj společník - starší pán je významný a uznávaný profesor pan Staněk! To byl tedy začátek mé výpravy! Teď ale k šutrům!

Začli se hned vybavovat, kudy vede asi hlavní žíla a kde zkusit hledat. Přitom mi dovolili, abych byl s nima ve výkopu a přehraboval se v okolním materiálu, kterého zde bylo požehnaně! Bylo to opravdu jako v pohádce. Ještě teď, když o tom píšu se mi třesou ruce! Pamatuju si, že mi pohled utkvěl na "velkém balvanu" který měl zajímavou barvu. To proto, že to byl celý lepidolit o váze asi 60kg! Ten si vzali šutráci s sebou, ale ještě předtím jsem si z něho vydobil pěkný vzoreček dlaňového formátu s krystalem elbaitu. Byl jsem šťastný a jako v horečce hledal a kutal dál. Sbíral jsem hlavně lepidolity fialové barvy, které byly velmi estetické. Nosil jsem je po plných náručích k mé krosně, pořád dokola. Parta šutráků šla po jádru žíly, kde nafárali velmi pěkné ukázky elbaitů různých barev zarostlých v lepidolitu. Zvlášť pěkné ukázky zde tvořil modrý elbait - indigolit, který v lepidolitu vytvářel uspořádané "sluníčka". Hledali taky vzácný minerál rosmanit! Problém byl, že rosmanit je od nerozeznání od růžového rubelitu a dá se určit až podle chemické analýzy. Proto se mohlo stát, že rosmanit najdu i já. Také jsme zde sbírali drobné krystalky nahnědlého kasiteritu. Byla to super akce. Každé dvě hodiny mi ujížděl vlak do mého domova a šutry už jsem pomalu neměl kam dávat. Asi kolem čtvrté hodiny odpoledne šutráci odjeli a já se mohl sám pustit do prozkoumávání těch nejlepších partií! Ovšem už bylo docela šero a tak už jsem toho moc nevytloukl. Balil jsem  šutry opatrně do novin a skládal do mé velké krosny. Ta byla nakonec až po vrch plná a já věděl, že jí nemám šanci dát sám na záda. Bylo to, jako bych šel z kotouče! Naštěstí tam semnou byl kamarád Lukáš, který za mnou přijel kolem oběda. Tomu patří velký dík, protože bez něho bych krosnu na záda nedostal. Cestu samotnou už popisovat nebudu, nemám na ni moc dobré vzpomínky! Tento den byl pro mě sváteční a já si ho budu pamatovat do konce života! Našli jsme tu: jemnozrnný i hrubozrnný lepidolit bílé, zelené, růžové a temně fialové barvy, kasiterit a elbaity různých barev.

Tato lokalita je stále nadějná a to né jen při otvírce. V posledních pár letech jsem odtud viděl mnoho krásných šutrů, kteří zde šutráci našli po těžké a namáhavé práci. Takže rada je: kopat a pořádně se dívat. Prosím, aby si každý svůj výkop zahazoval. Je to otrava, ale vyhneme se zbytečným obtížím s různými osobami ( kterým se ani moc nedivím ). Já si svůj výkop vždy zahážu a pak mám z toho aspoň ´dobrý pocit. Fotky přidám během pár dní.

Zdař Bůh!

 

narůžovělý lepidolit s elbaitem, 80*70mm

6257-1-.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář